Páter Pius slouží mši svatou

27.09.2015 16:12




Denně slouží páter Pio mši svatou od 5 hodin ráno; lidé však čekají před kostelem už od jedné, modlí se a zpívají, dokud se neotevře; nejednou jsem to zažil. Každý si rád přivstane, jen aby se dostal blízko k oltáři pátera Pia. I ten vstává časně; na mši svatou se totiž připravuje celé tři hodiny.

Ve tři čtvrtě na pět se vratkým krokem dostaví da sakristie; v tu dobu prožívá Kristovu smrtelnou úzkost na Olivetské hoře. V sakristii ho očekávají mužové všech vrstev a tlumočí mu své problémy. Otec Pius klesá na klekátko a modlí se. Po několika okamžicích, posilněn, se obléká do mešních rouch. Z očí mu kanou slzy, nepovažuje se za hodna sloužit mši svatou. Je to otřesné vidět toho 78 letého svatého muže vidět plakat. Přesně v pět odchází k oltáři, je patrné, že každý krok mu působí bolest.

S velkou úctou se modlí stupňové modlitby. Občas si sáhne na čelo, jako by si chtěl nadlehčit trnovou korunu. Chystá se vystoupit k oltáři, ale prudké bolesti mu v tom brání. Upadá do extáze. Trpí a usmiřuje pro hříchy svých svěřenců. V extázi bývá i při Gloria a Krédu; v jeho výrazu se odráží vše, co se právě modlí.  Ponejvíce velké utrpení, chvílemi i radost. Bývá slyšet jak vzdychá a pláče. Evangelium čte s velkou láskou a zbožností. Když zvedá patenu a kalich, rozmlouvá polohlasně s někým neviditelným; jako by na pateně zvedal všechny jemu svěřené záležitosti. Když se při Dominus vobiscum obrací k lidu, jsou jasně vidět jeho zkrvavené, probodené dlaně. Bolestí, působených dlouhým stáním přibývá. Po Sanctus ho zachvacuje vysoká horečka, trpí palčivou bodající bolestí, oči jsou zapadlé a rysy připomínají tvář na kříži umírajícího Ježíše. Když pak pronáší nad chlebem a vínem slova vyřčená Kristem při poslední večeři - jezte z toho všichni, toto je mé tělo, pijte z toho všichni, toto je má krev - tu zachvívá jeho tělem smrtelná hrůza; z ran na rukou mu tryská čerstvá krev. Kristovo umučení nejen vidí, nýbrž je na vlastním těle prožívá. Často se stane, že lidé vykřikují hrůzou z obavy, že páter Pius umírá. Je otřesné vidět ho při nekrvavé mešní oběti, jak ve své oddanosti k trpícímu Kristu cedí krev vlastní. Ze zástupu poutníků se leckdy ozve: "Věřím!" - vždyť právě pro obrácení lidí na víru podstupuje páter Pius tato muka. Svaté proměňování trvá asi pět minut, potom už bývá páter Pio klidnější, ale bolesti ho neopouštějí.


Otčenáš se modlí zcela odevzdaně. Když před přijímáním těla a krve Páně říká Pane, nejsem hoden, abys vešel pod mou střechu, váznou mu slova v hrdle a pláče. Požití svaté Hostie ho přivádí do radostné extáze; pije kalich Kristovy Krve a prožívá radost z Boha v té nejvyšší míře; tato odměna bohatě vyvažuje předchozí utrpení. Dlouho setrvává v tomto stavu a po závěrečných modlitbách jej dav můžů opět provází da sakristie. Odloží mešní oděv, navlékne vlněné rukavice a odchází do kláštera modlit se díkuvzdání. Účastníci jeho mše nacházejí mír a vnitřní vyrovnanost, uznávají své hříchy a s lítostí přiklekají ke zpovědnici.





(z publikace 'Informace o páteru Piovi' - Karl Wagner 1966)


Kontakt

Léčivá síla na planetě Zemi Jiří Sedláček
leciva.sila@centrum.cz